Science centra (česky bychom řekli populárně-naučná centra) jsou střediska neformálního vzdělávání, která se primárně zaměřují na cílenou popularizaci vědy a techniky. Nejedná se přitom o klasickou vzdělávací instituci: důraz je kladen zejména na interaktivitu a učení formou her a samostatného objevování vědy a techniky prostřednictvím osobní zkušenosti.
Pro science centra je důležitý kontaktní přístup k jednotlivým exponátům: ty zpravidla demonstrují fyzikální, chemické, biologické či jiné vědní zákonitosti a principy, které návštěvníci science center sami objevují díky manipulaci s těmito exponáty.
Exponáty science center jsou obvykle členěny do jednotlivých expozic, které mohou být buď permanentní (jsou trvalou součástí science centra) nebo putovní. Většina evropských expozic je koncipována jako monotematický, nicméně polyfunkční soubor exponátů.
V science centrech působí tzv. edutaineři (z anglického „educate“ = „vzdělávat“ a „entertain“ = „bavit“), lektoři či explaineři (z angl. „explain“ = „vysvětlovat“): jedná se o průvodce jednotlivými expozicemi, kteří zábavnou nicméně přesto odbornou formou vysvětlují principy jednotlivých exponátů.
Většina science center nabízí také speciální programy pro menší skupiny návštěvníků – tzv. workshopy či experimentální show – zaměřené na určité téma. Jejich hlavní náplní jsou atraktivní pokusy předváděné lektorem, které návštěvníkům osvětlují a názorně demonstrují danou tématiku.
Jelikož science centra v hojné míře navštěvují také školní výpravy, nalezneme v řadě z nich i tematicky zaměřené laboratoře (např. na fyziku, chemii či biologii) s kvalitním přístrojovým vybavením. V těchto laboratořích mohou studenti pod vedením lektora sami provádět náročnější experimenty či měření a doplnit si tak znalosti získané ve škole.
Kromě toho disponují některá science centra také venkovními expozicemi (zpravidla volně přístupnými po celý rok čtyřiadvacet hodin denně), dílnami nebo dokonce planetáriem. Programová náplň science center se přitom neustále rozšiřuje. Mimo základní, výše uvedené vědecké obory tak mohou návštěvníci proniknout třeba do tajů forenzních věd, nanotechnologií, kryptologie či potravinářství. Pracovníci science center se rovněž podílejí na organizaci nejrůznějších akcí zaměřených na popularizaci vědy, jako je např. Noc vědců, Festival vědy, Muzejní noc apod.
Za první science centrum vůbec se považuje berlínská Urania (1888), boom však science centra ve světě zažila až na přelomu 60. a 70. let 20. století, kdy bylo otevřeno například Exploratorium v San Franciscu nebo kanadské Ontario Science Center v Torontu. Mezi významná evropská science centra patří třeba dánské Experimentarium, vlámské Technopolis či finské Heureka.
V Česku vznikla první science centra teprve až ve 21. století (2004 liberecký iQPARK, 2009 plzeňská Techmania). Interaktivní prvky však postupně pronikly i do dalších muzeí, planetárií atp. a dnes jsou jejich běžnou součástí.